|
| |
|
|
Doprovázení nemocných v nemocnicích
Zemanová, Radka ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Prokeš, Josef (oponent)
Diplomová práce "Doprovázení nemocných v nemocnici" se zabývá problematikou nemocniční kaplanské služby v České republice. Teoretická část obsahuje vymezení klíčových pojmů (nemoc, doprovázení, nemocniční kaplan), popisuje úkoly nemocného, zabývá se otázkou jeho hodnoty, smyslem života v nemoci a popisuje fáze vyrovnávání se s nemocí. Teologický exkurz se zabývá láskou z biblického hlediska a je zakončena kapitolou o smyslu utrpení. Empirickou část práce tvoří analýza obsahu článků o nemocničním kaplanství, především rozhovorů s kaplany. Témata z rozhovorů byla seřazena podle četnosti do kapitol (představení služby, předsudky, smrt, covid, atd.), ve kterých se k nim kaplani vyjadřují z různých hledisek, jež se vzájemně doplňují, a z nichž je možné poskládat mediální obraz kaplanství v České republice. Výsledky jejich výpovědí jsou shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj hospicové paliativní péče se zaměřením na Německo a Českou republiku
Kubíčková, Ruth ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Vývoj hospicové paliativní péče se zaměřením na Německo a Českou republiku Development of hospic-paliative care with focus on Germany and Czech Republic Ruth Kubíčková Cílem diplomové práce je zmapovat vývoj, stěžejní okamžiky a současnou podobu hospicové paliativní péče, a zároveň potvrdit tezi, že péče o duchovní stránku umírajících byla již od počátku organizovaného rozvoje hospicové péče její integrální součástí a i dnes tvoří jeden z jejích základních nosných pilířů. První kapitola je věnována rozboru a uvedení do oborové terminologie, jejíž jasné vymezení je stěžejní nejen pro dialog uvnitř sítě poskytovatelů a specialistů na poli paliativní péče, ale rovněž pro komunikaci a spolupráci interdisciplinární, která je dle definic paliativní péče základem jejího holistického přístupu k pacientům. Z kapitoly druhé a třetí, které se zabývají vývojem ošetřovatelské péče od starověku až po diversifikaci moderní hospicové paliativní péče na konci dvacátého století, vyplývá, že stěžejní roli jak v pojetí institutu pečovatelství, tak ve formách a způsobech poskytování péče sehrálo křesťanství, které svým ústředním přikázáním lásky k bližnímu navždy změnilo přístup k péči o potřebné a trpící. V reakci na převratný rozvoj možností medicíny a lékařské intervence v polovině devatenáctého století, doprovázený...
|
|
| |
|
|
Poimenické aspekty komunikace na pomezí individuální eschatologie
Flam, Jiří ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Hanes, Pavel (oponent)
Tato práce reaguje na otázku, zda existuje způsob komunikace, kterým by církve mohly oslovit společnost, ovšem který není v současnosti církvemi dostatečně využit. Práce představuje specifický komunikační prostředek, kterým je právo. Právo je představeno jako komunikační proces, současně jsou popsány jednotlivé metody, kterými je možno do tohoto komunikačního procesu vstoupit. Úspěšnost komunikačního procesu závisí na ochotě účastníků tohoto procesu spolu komunikovat. Práce se proto zaměřuje i na otázku, zda církve mají stát o využití celospolečenských komunikačních prostředků, když alternativou by mohlo být vytvoření uzavřených teologických elit. Odpověď na tuto otázku je hledána prostřednictvím christologického významu komunikace. V poslední části se proto práce výzkumně zaměřuje i na dílčí zodpovězení otázky, zda je v české společnosti zájem o komunikaci s církvemi, a to o vybraných tématech z oblasti individuální eschatologie. Práce představuje jednotlivé komunikační metody a oblasti, v nichž mohou církve působit na společenské úrovni: podpora člověka při hledání jeho životních hodnot, vstup církve do soukromoprávních vztahů, rozhodování sporů, usmiřování stran sporů a mediace, výkon veřejné moci, monitorování legislativy. Na rozdíl od metod zaměřených na individuální komunikaci s jednotlivci...
|
|
|
Katechetické aspekty v díle Otty Rutrleho
Černochová, Žaneta ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Církev československá husitská může být náležitě hrdá na osobnost profesora Otty Rutrleho, neboť svým pedagogickým a výchovným přístupem napomohl k realizaci a oživení náboženské výchovy a katechetického vyučování v církvi. Ve svých publikacích Cesta k dítěti I. a Cesta k dítěti II. věnuje této činnosti značnou pozornost a dotýká se jednotlivých témat, která jsou pro výuku a výchovu v CČS(H)nezbytná. Neopomíná důležitost učitele, jako zvěstovatele, průvodce a pomocníka na cestě k duchovnímu poznání. Klade důraz na osobní víru, která žije. Používá příklady z Písma svatého pro praktický duchovní život. Jeho dílo je tak odkazem nejen pro naši generaci, ale i pro generace následující. Ve své magisterské práci jsem se převážně snažila o vhled do činnosti nedělní školy, která byla úzce spojena se životem církve. V ní byly pěstovány jak morální tak duchovní hodnoty potřebné pro život. Magisterskou prací jsem zamýšlela ukázat, jak důležitá byla pro děti a mládež křesťanská výchova a vyučování. V první kapitole své práce jsem čtenáře seznámila s aktuálnosti témat, která pro Ottu Rutrleho byla podstatná a důležitá směrem k výchově a vyučování dětí a mládeže. Jeho přínos pro katechetickou práci v CČSH byl veliký. Ve svém životě se snažil spojit teoretickou část s praktickým životem z víry. Ve druhé kapitole jsem...
|
|
|
Duchovní péče v dětských domovech se zřetelem ke kaplanství
Plicková, Jana ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Liguš, Ján (oponent)
Děti umístěné v dětském domově přišli o možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, a proto není divu, že se potýkají s různými citovými deprivacemi, které velmi ovlivňují jejich vývoj. Česká školní inspekce upozorňuje na tento problém a kritizuje nedostatek specialistů v dětském domově, kteří by systematicky a dlouhodobě s dětmi pracovali a řešili případné obtíže. K tomu se do prostředí české sekulární společnosti přidávají hlasy primární pedagogiky, psychologie, filosofie i teologie s upozorněním, že součástí každé osobnosti dítěte je i přesah (transcendence), který má být rozvíjen edukací. Církev má potenciál v této situaci pomoci, neboť duchovní péče v různých necírkevních institucích se díky svému přínosu pomalu dostává do podvědomí. Proto se tato práce klade za cíl vydefinování kaplanství v dětském domově. Jelikož se jedná o nové téma, je nejprve nutné v prvních dvouch kapitolách čtenáře seznámit s problematikou duchovní péče. Druhá kapitola je věnována právům a potřebám dítěte a ve třetí kapitole je představeno prostředí dětského domova. Čtvrtá kapitola nás seznamuje s pojmem kaplanství a jeho třemi typy, které v České republice již fungují. Pátá kapitola se zabývá kaplanstvím v dětském domově a návrhy, kde by kaplan mohl pomoci. V závěru práce jsou předloženy argumenty pro zavedení...
|
host ::
RSS.